Autor: Radomír Kurečka

Senecká jezera měla pohárovou premiéru před sedmi lety. Tehdy bylo venku 17°C a voda přes 8°C. Od té doby je to čím dál horší. Letos byla voda přijatelných 7°C, vždy okolo čtyř.

Zvládli jsme to v souladu s našimi možnostmi. Michal těsně prohrál s Rišem a doplaval třetí. Honza Böhm byl devátý, stačilo mu to ale k posunu na druhé místo v kategorii. Robo byl 12. a skončí v kategorii druhý, náčelník si po 15. místě vyměnil v téže kategorii místo s Petrem. Kilometr zvládli i Radek (vyhraje kategorii), Mojmír, Luboš a Ivan. Ivan drží druhé místo za Radkem, je to naše nejvíce překvapivé a o to potěšitelnější umístění.
Pokračovat ve čtení „První cestu na Slovensko jsme zvládli“

Od sezóny 2016/2017 už prý nejsme nejúspěšnější oddíl České republiky. Nevypravujeme se na závody autobusem a v oddíle nás je sotva šedesát a ne přes tři sta. Přesto jsme z dvanácti sad medailí získali ve všech čtyřech republikových mistrovstvích vždy po sedmi titulech.

Bilance 28 mistrovských titulů z jedné sezóny už asi nepůjde překonat. Letos jsme v Brně měli desátého února těch titulů „pouze“ pět. Přes všechno úsilí jsme právě byli na vlně mírného ústupu z pozic.
Pokračovat ve čtení „Krátká zpráva pro nedočkavce – jak dopadla Praha a po ní i Tallinn“

Z výletu do jarní Plzně se omluvily všechny naše dvojnásobné slavkovské medailisty. Jana a Vlaďka už mají výhru v kategorii jistou, ani Helenka tak nakonec netrhala partu. Z estonské sestavy se už třetí den po posledním závodě v Tallinu na Boleváku představili Michal, Magda, Radka, Václavka a já. Sestavu doplnila Helča na 750, Radek a Honza na kiláku, Martina si i napodruhé troufla na 250. Těžko budeme pátrat v historii a hledat závod, kde nás bylo do vody jen devět. Výprava ale byla větší, Dalík se staral o Helču a foťák. Psychickou podporu v podobě manžela Libora měla s sebou Martina. Libor sice promeškal registraci, ale plaval nakonec také na trati 250 metrů. Michal Moravec pak byl hlavním rozhodčím pohodového a jen komorně obsazeného závodu.
Pokračovat ve čtení „Náhradní Plzeň“

Do Prahy na prsařské mistrovství odjeli téměř všichni úspěšní plavci z brněnského mistrovství. Ve třech týdnech jsme jako obvykle mohli soutěžit o tři republikové tituly. Nejlíp to zvládly Vlaďka s Radkou, vyhrály všechny tři. Společně s Magdou a Radkem jsem zvládl při zisku prsařského titulu dohnat ztrátu z Brna a také to stačilo na duatlonové prvenství. Michal Slanina měl z Brna náskok a tak mu k duatlonovému prvenství stačilo z prsařské trati třetí místo. Překvapivá, ale zasloužená, je výhra Helenky.
Pokračovat ve čtení „Sedm duatlonových výher“

V týdnu onemocněla Katka, těsně před odjezdem se přidal Lubošek a bohužel i Petr Kunc. Ten by jistě získal medaili. To byly naše hlavní ztráty. Vydalo to zase na 18 plavců. Pokud bychom se o tento počet snažili uměle, nešlo by nám to tak dobře. Teď už ani nepotřebuju seznam plavců a také stravovací referent Radek už rozdává lístky na obědy zpaměti.

Pokračovat ve čtení „V prsařském způsobu na Podolí opět vítězíme“