Category Archives: Závody
Po čtyřiceti letech opět v Brně na desítce
V roce 1981 byl v Československu v porovnání se současným stavem v dálkovém plavání ještě pravěk. Během sezóny se několikrát plavala kombinace 5, 10 a 20 km, tedy bez současných „soft“ tratí. V kalendáři měl pevné místo říční závod Vrané – Praha na 12 kilometrů a v podobné teplotě vody na startu. Od roku 1976 se plave i v Brně. V deštivé sobotě 25.července 1981 se na start desítky postavil i student průmyslovky Petr Mihola z oddílu Lokomotiva Brno. Zhruba před rokem se teprve seznámil s prvními členy oddílu. Předsedou Antonínem Nollem, strojvedoucím Milanem Šafaříkem a hlavně svými nejvýraznějšími mentory, dr. Mirko Fuksíkem a Béďou Hanušem.
Petře, jaká byla tvoje příprava na první desítku?
„V první zimě jsem odplaval všechny trati, předseda Noll mně přidával pozvolna. První pětistovku jsem měl v Náchodě, první trať 750 metrů v Bratislavě. Kilometr tehdy právě nebyl a limit byl jen dvacet minut. V létě jsem nejprve odplaval pětky v Jevišovicích, na Rozkoši a v Plzni – Liticích. Na začátku prázdnin jsem zvládl Vrané – Praha, poprvé a naposledy, závod pak zrušili kvůli jezu v Modřanech. V Brně tehdy pršelo, voda měla 19°C, na lodi jsem měl tátu a ze současného hlediska poznání zajímavé věci – čokoládu, grepový džus a podobné nesmysly. Béďa Hanuš tehdy psychicky moc nepomohl. Řekl, že je zvědavý, jestli vůbec uvidím hrad Veveří. On vzdal tu desítku rok předtím. Do obrátky to ještě šlo, poslední dva kilometry už byly hodně „v transu“. Poslední jsem ale zdaleka nebyl. Tehdy se vyhrávalo za tři hodiny, můj čas byl 4:29,47 hodiny. Po doplavání mě z vody vytáhli Michalové Šindelář a Vymazal. Včera si na to už Bery nevzpomněl. Myšák by si vzpomněl, akorát už bohužel odešel. Čtení starých výsledkových listin je vůbec čím dál smutnější. Zůstal jsem tehdy ležet na tom dlouhém mole na Lodních sportech. Po chvilce jsem vstal a sám odešel.“
Lenka byla vrchní rozhodčí na mistrovství republiky v Ústí
Kovidové období má hodně omezení a nedostatků. Rychle jsem si zvykl na to, že se nemusí nikam jezdit. Jezdit na závody je fajn, pokud to není devět týdnů po sobě. Taky nevidíme některé „oblíbené“ sportovce z jiných oddílů. Za největší přínos považuji to, že na nás měla čas Lenka. V jarních měsících jsme trénovali chůzi (a často dost rychlou). V jundrovské oboře zná Lenka všechny trasy a má to tam ráda. Já ne, je to zkraje hodně do kopce. Okolo Prýglu je pořád vidět na vodu (měnila skupenství a bylo to často poetické). Tato suchá příprava se podaří v létě zúročit, jen ještě nevíme jak moc.
Lenka už zase začala učit plavání. A plavčíkovat na Riviéře. A taky „pískala“ na mistrovství ČR v Ústí nad Labem. Na Klíši to znám, v dlouhé hale vypadá bazén dlouhý tak aspoň šedesát metrů. Pak ale skočíš do vody a plave se už celkem dobře. A po doplavání je hned vidět čas a pořadí. Mám to v Ústí rád.
Ája se jede do Portugalska kvalifikovat na tokijskou olympiádu
Plavání bylo součástí programu již na prvních olympijských hrách v roce 1896. V chladném dubnovém moři se v okolí Atén tehdy plavaly trati 100, 500 a 1200 metrů. O čtyři roky později se v Paříži soutěžilo dokonce na trati 4000 metrů. Pak se v programu her ustálila nejdelší distance na 1500 metrech. Tak tomu bylo více než sto let, až do roku 2004.
Pro olympiádu v Pekingu se do programu her dostala trať 10 kilometrů. A hned při premiéře u toho na veslařském kanále v Pekingu byli dva zástupci českého dálkového plavání, Rostislav Vítek (17.) a Jana Pechanová (9.). Ta se na olympiádu podívala také v roce 2012 (Lake Serpentine, Londýn (8.)) a 2016 (moře u Rio de Janeiro).
Po složité kvalifikaci je místo ve startovním poli olympijského závodu jisté pouze pro 25 plavců a stejný počet děvčat. Kvalifikační kvóta se plní v kontinentálních šampionátech. Zbývá již jen deset míst u obou pohlaví. Přetěžký úkol pro Matěje Kozubka, Víťu Ingedulda, Lenku Štěrbovou a Alenu Benešovou. Poplave se o víkendu v portugalském Setúbalu. Děvčata v sobotu, kluci v neděli. Start je až v 16:00, u nás bude o hodinu více.
Na Špince přes Špinku
Téměř po osmi měsících, bez zimní sezóny, se konečně všechno uvolňuje a po pár opravdových tréninkových setkáních se vydáváme 5.6.2021 na první závody letní sezóny.
Zábrodí u Červeného Kostelce, rybník Špinka. V pondělí katastrofické zprávy-voda 14,5°C. Přihlášených na závody tím pádem není nic moc. Svatý Petr se ale pochlapil a od úterý se počasí jen lepšilo a teplota vody vystoupala na krásných 21°C.
Na cestu jsme se vydali třemi auty. Dvě z Brna a jedno z Blanska. Michal Moravec jako vrchní rozhodčí, Lenka Nowaková jako odborný poradce, možná rozhodčí anebo příchozí závodník na 1 km.
Michala Slaninu-15 km jsme moc neviděli, protože když jsme přijeli na Špinku už hodinu brázdil vody Špinky a když jsme všichni doplavali měl ještě před sebou 4 km. Gratulujeme!
Trošku jsme si asi tu cestu na první závody užívali, tak nám na start na 3 km zbývalo 15 minut na popis, převléct a rovnou do vody. Trojku plavali Helena Marková, Jarmila Mašová, Martin Hanáček a Ivan Marek.
Na trať 5 km nastoupili a s přehledem odplavali Ivona Láničková, Václavka Benešová a Petr Mihola i s prožitým dobrodružstvím během závodu. V polovině trati se začalo zatahovat a blížila se bouřka, pořadatelé byli ve střehu, přišla menší průtrž mračen. Naštěstí byla za pár minut bouřka pryč a všichni plavci mohli v klidu doplavat své tratě, ti poslední už zase za sluníčka.
Na závěr: opravdu příjemná voda, krásný závod výborně zvládnutý pořadatelsky, zázemí s občerstvením a jako bonus živá hudba. Děkujeme pořadatelům.
Při vyhlašování přece jen padlo jméno Fides, Lenka Nowaková se přihlásila na kilometr pro příchozí a byla první žena v cíli.
Osm plavců Fides získalo první body na rozjezd letní sezóny a kamarádi, zkuste to příště ve větším počtu, třeba už na Seči!
Ivan a Jarmila
