Máme první tři letošní medaile z dálkového plavání

Před dvěma lety jsme získali na mistrovské desítce na Seči v post-covidové sezóně jediné stříbro díky Michalovi Slaninovi. Loni to bylo lepší, Michal to vytáhl na zlato a stejný kov brali i Václavka, Magda a … všechny je jmenovat nemusím.

Taky letos jsme měli na startu čtyři plavce. Jenom ten kádr jsme trochu obměnili. Michal s Magdou svoje pozice obhájili, takže máme letošní první dva tituly. Katka strávila za víkend ve vodě sečské přehrady víc jak šest hodin a vylovila z ní stříbro. Rosťa se vydal na první desítku v životě. Mezi šesti soupeři v kategorii dobyl nepopulární čtvrté místo, ale o víc jak 14 minut uplaval Kubovi Valníčkovi, který je mimo jiné také mistrem světa v zimním plavání.

Vypořádali jsme se s předlouhým Tovačovem

V sobotu nás plavalo na tovačovském jezeře z oddílu hned čtrnáct. Přes toto pěkné číslo se dostaneme asi pouze v Brně a teoreticky ještě na Račicích.

S Katkou jsme se v týdnu dohodli na desítce. Že bude ve větším klidu než o týden později na Seči, taková byla moje úvaha. Nakonec tomu tak nebylo, trať byla zhruba o 16 procent delší a Katka zvládla ve vodě závod o délce čtyři a půl hodiny. Skončila šestá a připisuje si tak i hezké body.

První úspěšné dálkoplavecké kilometry, Zubrowka a polská nafta

Na Špinku nás přijelo jedenáct. Michal Moravec byl vrchní rozhodčí a Michal Slanina s 15 kilometry náš vrchní plavec. Michal je naše hvězda. Z Brna vyjelo auto pětkařů (Ivonka, Katka, Radek, náčelník) a ze Slavkova auto trojkařů (Helenka, Jarmila, Jana, Ivan a doprovod Svaťa).

Všichni dorazili do cíle, dělá to 47 úspěšných kilometrů. V pořadí oddílů zaparkujeme ve druhé desítce a tam asi dočkáme až konce sezóny. Špinka nabídla tradiční přeháňkové počasí, dobrý bufet a také hudební produkci. A předseda sekce se byl tázat vrchního rozhodčího, koho prý bude mít Fides na schůzi. Takže se vůbec nebojte, pořád je o nás zájem…

Nejdéle plavající Slavkovačka slaví významné životní jubileum

Naše první setkání proběhlo v zářijových dnech roku 2006. Byl jsem tehdy čerstvě po přeplavbě kanálu a ve Slavkově a na koupališti jsme neměli zrovna ideální vztahy. „Jedna paní chce plavat, je to bývalá tělocvikářka, bude lepší než Jana Sekerková!“, dozvěděl jsem se při jedné z návštěv.

Za dva dny nějaká paní opravdu přišla. Bylo mně jí líto, protože měla krásně vyfoukanou hlavu a já jí řekl, že má plavat 250 metrů prsa na čas. Což byla trať, která by ji eventuálně čekala na mistrovství ČR. To se tehdy mělo konat podruhé, již za čtyři týdny, právě ve Slavkově. Řekli jsme si, že medaile je někde za čas okolo osmi minut. Ale na titul by bylo lepší plavat tak o minutu rychleji. Moje nová svěřenkyně „na první dobrou“ zaplavala velmi dobrou technikou čas někde okolo 6:40. Samozřejmě jsme si hned dohodli pokračování spolupráce.

Rozpačitá oslava v Nové Pace

Po reorganizaci věkových kategorií přibyly v rozpise čtyři a v průběžném pořadí poháru se zobrazovalo dokonce šest nových. V roce 2017 jsme poprvé po 14 letech nevyhráli v oddílech. Z tehdejších 12 věkových kategorií jsme tehdy ovládli sedm.

Do Nové Paky jsme si letos přijeli dokonce pro osm výher. Některé jsme tak nějak „tušili“ snad už po Slavkově a naši členové za nimi šli velmi cílevědomě celou sezónu. Tu osmou zlatou si podmanila až minulou sobotu Vlaďka. Postarala se tak o velmi cenné prvenství proti plavecky velmi zdatné soupeřce. Vlaďka je naší hvězdou již šestnáct sezón.