Autor: Andrea Matute Portugal

Do Záříčí přijelo pouhých 111 plavců. Se 23 účastníky jsme včera byli nejsilnějším oddílem. Dokonce jsme vyhráli bodování celé soutěže. Dokonce i voda nad 8°C vyvolává u některých na konci sezóny významné obavy. U někoho byl důvodem ke zkrácení vlastní program ještě před soutěží. Měli jsme to kousek, takže Matěj si před startem ještě napsal přijímačky nanečisto a Ivan se předvedl se svým divadelním spolkem zkušební komisi. Laďa Tylich přijel na kole z Výklek a postaral se o náš největší sobotní sportovní výkon.

Při neúčasti Michala Slaniny se na kilometru do první desítky dostali Honza, Pavel a Radek. V děvčatech pak druhá Magda, pátá Katka a devátá Ivona. První desítka unikla Jarmile a Janě, ty si ale zkušeně pohlídaly první dvě místa v kategorii.

Pokračovat ve čtení „Vlaďčino zlaté razítko“

Do Prahy jsme nemohli vzít nekvalifikovaného Lukáše, nepodařilo se nám přesvědčit k pokračování Ondru (tutová výhra) a chyběli také otec a syn Kulheimovi. Béďa odjel lyžovat do Itálie, tomu se nedivím. A Andrej si po nemoci ještě na stovku ve vodě 9°C netroufl. Ty poslední dvě neúčasti nás stály jistý mistrovský titul.

Jako neúspěch nelze brát stříbra Michala a Marka, oba byli výborní. Osudu se vzepřela zlatá Václavka, ta naopak podle prognóz mířila za druhým místem. Ale její soupeřka hrne před dalším pokusem přes kanál šestikilometrové tréninky, a tak zbylo na Prochajdu překvapivě pouze stříbro. Podobně vlastně dopadl i Marek. Ten ale desetikilometrové tréninky od Pepy Nalezeného jistě dobře využije během léta.

Pokračovat ve čtení „Remíza s Českou republikou v prsařském způsobu v Praze“

Po brněnském MČR, kam to měla většina z nás relativně blízko, byly dalším dějištěm závodů v zimním plavání západočeské Krašovice nedaleko Plzně. Vzdálenost z Brna více než 300 km a tři hodiny dlouhá cesta již předem napovídaly, že účast našich plavců nebude hojná. Situace v některých kategoriích však naznačuje, že je třeba snažit se hrát až do konce sezóny.

Jedinou možností mojí účasti na závodech, která by byla přijatelná pro celou rodinu, byl víkendový výlet do Plzně. Slunečné sobotní odpoledne jsme strávili v historickém centru města.

Pokračovat ve čtení „Komorní výprava v Krašovicích“

Šampionáty asociace IISA píší svoji historii teprve od roku 2015. Po ruské premiéře v roce 2015, Burghausenu 2017 a Murmansku v roce 2019, se mělo plavat v roce 2021 v polských Katowicích.

Celosvětová pandemie změnila nejen letopočet, ale i místo konání. V polském Glogówě se poprvé mělo soutěžit i na kratších vzdálenostech. Na prvních třech mistrovstvích se totiž plavala jediná disciplína, kilometr ve volném způsobu.

Všechny závody probíhaly na slepém rameni řeky Odry, která uháněla svým korytem rychlostí skoro deset kilometrů za hodinu. Desetidráhový 25 metrový bazén byl obklopený rozsáhlými plošinami, na ty se pohodlně vešel sbor rozhodčích i doprovod plavců.

Pokračovat ve čtení „Úspěšné světové mistrovství v Glogówě“

Pro 51. ročník Brněnského kilometru otužilců a současně pro MČR ve volném způsobu (moje tuším patnácté) zvolil Michal nové místo. Místo se líbilo náčelníkovi, první kroky ale udělal Pavel Šimek. Svratku jsme neopustili, jen se posunuli zase o kousek níž po proudu. V krásné lokalitě u výletní restaurace Na Piavě, v místech, kde je vybudované molo a řeka plyne v širokém, pro sobotu zmírněném toku koryta, se závody opravdu vydařily. Přispěly k tomu nejen výkony závodníků a rozhodčích, ale i skoro jarní slunečné počasí a diváci na mostě i na protějším břehu.

Díky Petrovým motivačním mailům a Michalovým předem rozeslaným písemným pokynům každý věděl, co má na starosti, a všechno jelo jako na drátku. Všichni dbali na oddílový dress code, modraly se čepice, mikiny i trika – modrá šlechta v pohotovosti. Brzy stály u vody stany, rýsovala se trať, připravoval se sál, probíhala registrace, odhlášky i nové přihlášky, kontrolovaly se diplomy, vypisovaly nové, zkrátka normální předzávodní zmatek. Ale zvládnutý. A stejným fofrem bylo po závodech vše uklizeno.

Pokračovat ve čtení „Fialčiny pozávodní postřehy“