Na zkoušku v Hradci Králové

Loňskou sezónu jsem měla po Plumlově mezi soutěžemi téměř čtvrt roku pauzu a navázala až v únoru v domácím Brně. Po předchozích zkušenostech už mám vytipované lokality, kam už bych se vracet nechtěla. Letos mě však docela lákalo ještě nikdy nevyzkoušené Labe v Hradci Králové. Po hodně dlouhém teplém babím létě, kdy se teploty vody držely docela vysoko, byla velice naivní představa, že by mohla být ještě relativně teplá voda právě v Hradci.

Pokračovat ve čtení „Na zkoušku v Hradci Králové“

Téměř jsme vyhráli nad sněhovou kalamitou

Ve středu večer jsem přihlašoval do Hradce Králové 27 plavců. Těch odhlášek jsme nakonec měli rekordních osm. V drtivé většině za ně můžou povětrnostní podmínky. Je otázkou, zda se Václavka z Pořešína v pondělí vůbec dostane do práce. V rádiu mluvili o 70 centimetrech sněhu v Jižních Čechách a Milanovy fotky tento údaj potvrzují. Společně s ní neodcestovala ani výprava z Českého Krumlova a Vysokého nad Jizerou. Někoho se nám podařilo odhlásit v termínu, jinde ušetřená koruna jednoho člena za SMS stála oddíl podstatně větší peníze na úhradě startovného.

Pokračovat ve čtení „Téměř jsme vyhráli nad sněhovou kalamitou“

I zázraky se dějí

Ihned následující týden po stém pódiu jsem na závodech v Plumlově ve vodě 10,2 °C zahájil svoji druhou stovku pódiových umístění, v letošní sezóně zatím svým klasickým 2. místem (z pěti závodů jsem byl 4x druhý a 1x třetí). Následná další zastávka v Holoubkově slibovala poněkud chladnější vodu. Postupné ochlazování nakonec dovedlo rtuť teploměru na hodnotu 6,4 °C. V této teplotě se mi standardně plave velmi dobře. Nicméně pokles oproti předchozímu závodu byl poměrně vysoký, proto jsem měl před závodem veliký respekt.

Pokračovat ve čtení „I zázraky se dějí“