Rubrika: Závody

V sobotu 22.října jsme se zúčastnili Otevřeného městského přeboru žactva. Závody se konaly v plaveckém bazénu na Lesné a kromě všech brněnských oddílů startovali např. i plavci z Hodonína, Břeclavi, Znojma či Vysokého Mýta. V této konkurenci jsme vybojovali celkem 6 medailí a každý z našich plavců si vylepšil nějaký ten osobní rekord. Všem k předvedeným výkonům gratulujeme!

Pokračovat ve čtení „Otevřený městský přebor žactva Brno, 22.10.2016 (25m)“

V sobotu 8. 10. 2016 jsem se stala účastníkem svého prvního závodu v zimním plavání.

Jak to začalo? V létě jsme chodili s přítelem kondičně plavat. A když zrovna nebylo počasí, tak jsme smutně koukali na zavřenou bránu koupaliště. Jen nám nešlo do hlavy, že i když třeba prší, je u bazénu pohyb, že tam někdo je!

A tak jsme se seznámili se slavkovskými otužilci a začali s nimi plavat. Potom provoz koupaliště skončil, a my mohli chodit dál. Postupně voda chladla a nás mezi sebe přijali do oddílu Fides Brno a přiblížila se sezóna zimního plavání a s ní i můj první závod.
Pokračovat ve čtení „Jak se rodí zimní plavci“

Na Sečskou přehradu nás vyrazilo dvanáct. Jen tři plavci šli na trojku. Helča se hojí po operaci, zvládla už i pětku, trojka byla akorát, pořád se zlepšuje. Tomáš plaval trojku a umístil se v polovině startovního pole. Při své obnovené premiéře se na stupně vítězů postavila Radka.

Osm chlapů odplavalo desítku. Přes čtyři hodiny na ni potřeboval Fany. Svoji premiérovou pak za skvělých 3:06 hodiny zvládla Eliška. To byly dvě nejpříjemnější překvapení naší východočeské mise.

Pokračovat ve čtení „26.6.2016 – Seč – závod v dálkovém plavání“

V pátek odpoledne jsme si po dílčím úspěchu dopřáli velkou porci tuňáka v jedné restauraci v Tarifě. Po pobytu na lodi mně byla ještě zima, dobrovolně jsem se oblíkl do tučňáka a udělali jsme pár fotek. Obsluze to šlo výborně, už nás znali z předchozí návštěvy. Všichni jsme si tuňáka zasloužili. Dežo a Bándi sice nebyli fyzicky u pokusu, vše ale sledovali aspoň zrakem a později na internetu. A naposledy lehce trénovali.
Pokračovat ve čtení „Jak jsme zdolali Gibraltar nakonec 4:0, den druhý, sobota 2.dubna“

Registrací to začalo. Každý jsme dostali na krk delegátku se jménem a na zadní straně vylepené pásky určující, co kdo plave a tři časové kolonky T1, T2 a T3.
T1 /T3-30 min/ určoval příchod do šaten. Obrovský stan postavený na nábřeží řeky Tury, odhaduji 40×10 m, zahrnoval dvě oddělené části 5×20 m zvlášť pro ženy a muže. Tento prostor byl vytápěn dvěma silnými horkovzdušnými agregáty na teplotu ke 30 st. Řady lavic poskytovaly dostatečný prostor k převlečení. V přední části stanu, v těch zbylých 10×20 m, byly regály s pultem, kde přebírala obsluha igelitové pytle s přebytečným oblečením. Bezpečně uložené věci si každý vyzvednul po doplavání proti plastovému číslu. Klasický praktický šatnový systém. Ve zbylé části této šatny byly lavice. Byla to čekárna, kde v pravidelných intervalech vyzývali dva pořadatelé rusky a anglicky k odchodu do „predstartovnoj palatky“ (předstartovního stanu). Postavený byl přímo na řece, deset metrů od plaveckého bazénu. V tomto, také perfektně vytápěném stanu, bylo pět řad židlí označených od jedničky do desítky. Každý měl svoje místo dle příslušné startovní dráhy. Tomu odpovídalo i deset plavebních drah. Postupně, jak první řada závodníků odešla ke startovním žebříkům, zbývající čtyři řady se posunuly o jedno pořadí vpřed. Zadní volnou řadu židlí následně obsadila nová várka startujících. A tak to šlo celý den. Jednou dírou se postupně vcházelo ze šaten do předstartovního stanu a druhou se odcházelo na start. Po doplavání byl k dispozici neskutečný servis, který jsem ocenil po absolvování trati 450 m. Ale o tom až později.
Pokračovat ve čtení „MS – Tyumen: Organizační zajištění stojí nejen za zmínku, ale zaslouží pochvalu!“