Tak jsme ráno v 8:30 s Helčou vyrazili z Blanska na již 14. závod v zimním plavání za jasného slunečného mrazivého počasí směr Praha. V Blansku bylo ráno – 5°C a cestou postupně klesal teplota až na – 8°C. Než jsme dojeli na 90. km dálnice D1, teplota se změnila na -3°C a obloha se zatáhla. Jak jsme se přibližovali k Praze, teplota stoupala a obloha se zatáhla. Na 44. km jsme uskutečnili nezbytnou zástavku „U Rybiček“.
A to nám do cíle – místa startu již zbývalo pouhých 30 km. Při příjezdu v 11 hod. již bylo parkoviště s poloviny plné, což ukazovalo, že bude startovní listina nabitá. A taky byla – přijelo více než 190 plavců.
Pokračovat ve čtení „Branické ledy 31.1.2015“
Termínovka určila na 17. leden soutěž na Plumlov. To znělo samo o sobě velmi odvážně, v tu dobu bývá přehrada rájem hokejistů a při vyšší sněhové pokrývce pak také lyžařů. Hanákům to ale tuto zimu vyšlo, troška ledu byla jen pod hrází, voda pak byla opravdu mrazivá, pod 2°C. Nikam jsme se raději necpali. Šest plavců si nechalo zkrátit trať a pak jsme přihlíželi medailovým úspěchům Rosti, Magdy a Hormona, kteří získali na nejdelší trati kompletní sbírku medailí.
Pokračovat ve čtení „Vydařená obnovená Plumlovská premiéra“
Náchod je daleko a na tamní soutěži je buď zamrznuto, nebo je tam v řece doslova tobogán.
Mělo nás jet rekordních 26, nakonec nás zůstalo 14 doma a Petr si na místě vybral vzhledem k bonitě soutěže a způsobu její organizace dobrovolně funkci nehrajícího kapitána. Ostatní si zaplavali v čase hluboko pod deset minut, aby pak nejméně dvojnásobek času věnovali vlastní očistě ve sprše a (marnému) praní znehodnocených plavek. Nejvíce spokojený byl Hormon, převzal na radnici od starosty za druhé místo kazetu se sedmi pivy v době, kdy se většina naší výpravy již blížila k Brnu. Vzhledem ke zřejmě již rozhodnuté soutěži oddílů tak nevadí ani větší bodová ztráta na hlavního konkurenta. Příští rok ale pojede do Náchoda asi ještě daleko menší výprava.
Pokračovat ve čtení „Náchodské řídké bláto se nám moc nelíbilo“
Labe nabídlo teplotu vody 4,5 a tím pádem také větší základy. Využili jsme toho. Rostík vyhrál o délku zaoceánské lodi, brněnský Pražák Kuba byl druhý, Martin Zajden třetí a uzdravený rekonvalescent Hormonek čtvrtý. Magda si zaknihovala sedmé stříbro, bylo to tentokrát ale v bojovnějším duchu a určitě ta stříbra nebude sbírat až do konce. Na kiláku jsme Pražáky „přehlasovali“ 15:10 a na 750 pak 12:8. Nechyběl ani náš tradiční „kilometrový vláček“ Michal, Radek, Petr, Kubášek, Petřík Kunc. Výborně si vedla Vlaďka, bez problémů si poradila s tratí 750 metrů a má od podobných distancí aspoň na čtyři měsíce pokoj, leda by někde ještě byla povodeň.
Pokračovat ve čtení „Hradec již opět ve starých kolejích“
Dávno se už nesnažíme vyhrát pohár plzeňského primátora. Pod dojmem velmi spolehlivého náskoku jsem dokonce nabádal vytížené členy k odpočinku.
Poslechl celý Slavkov kromě Zdenka, ten byl na návštěvě v Západních Čechách a tak si dal na Boleváku 750 metrů. Dalších osmnáct náš šlo na kilometr a využilo tak poslední „teplé“ vody na osm stupňů. Největší oběť přinesli oba Pékovci, na start to měli téměř 500 kilometrů.
