sportovní oddíl zimního a dálkového plavání
Poprvé jsme si ligu vyzkoušeli v létě 2013. Navazovala na úspěšný závěr roku 2012 se „žertovými štafetami“. Štafety tehdy měly sportovní i seznamovací význam. Přišla řada nových plavců (a řada mezitím už zase odešla) a v jednotlivých týmech proběhlo vzájemné seznamování. V nadnárodní firmě by tomu řekli teambuilding. Zjistili jsme, že nás baví plavat krátké trati. Určitě jsme to pak v zimě také na soutěžích využili.
Pokračovat ve čtení „Slavkovská letní plavecká liga je v polovině“
Na pondělí třináctého července vycházelo Zdenkovo významné životní jubileum.
Do oddílu přišel jako náhrada za vnuka dr. Petra Kozmona. Ten tehdy odlétal léčit pacienty do Afriky. Nakonec se ukázal jako náhradou více než rovnocennou. Kromě kolektivního pojetí a bodového přídělu pro oddíl získal excelentní kuchař několik českých medailí a jednu si odvezl i z mistrovství světa ve Finsku. Výjimečný člověk zaslouží výjimečnou akci, napadlo mě.
Obligátní flašku dá Zdenkovi každý. Sedmdesát kilometrů budeme plavat celý den a já u toho budu muset být, ve vodě nebo se stopkami v ruce. Takže škrtneme tři nuly a je to akce pro každého.
Je tomu tři roky, co jsem zjistil, že se konají zimní a dálkoplavecké závody na otevřených vodách. Od začátku jsem věděl, že chci zkusit plavat dlouhé tratě, ty co neplave každý. Pohyb ve vodě mě baví a má-li přijatelnou teplotu vydržím v ní celý den. Díky mojí učitelce plavání Lence Pacákové a Petrovi Miholovi, jsem se rychle předělal z plavajícího rybáře na slušného prsaře. Bylo mi jasné, že pokud mám být v zimně konkurence schopný a v létě uplavat dlouhé tratě, musím se naučit plavat kraul. Místo oblíbené restaurace stal jsem se štamgastem lužáneckého bazénu. Nějakou dobu trvalo, než jsem byl schopný kraulem uplavat celý kilometr, po pěti měsících v oddíle jsem plaval první desítku v první sezóně jich bylo osm. Pokračovat ve čtení „Konečně moje první dvacítka“
