První březnový den nás čekalo v Praze – Podolí již 13. Mistrovství České republiky v zimním plavání. Tentokrát byl na řadě prsařský způsob.
V pondělí prohrála Zbrojovka na Spartě 0:4, v úterý pak zhoršila bilanci ještě Kometa. Ta dostala v Holešovicích výprask dokonce 0:7. Měli jsme v hlavním městě tedy co napravovat.
Loňská zavazující bilance 12 medailí nás naštěstí příliš nedeprimovala. Dvakrát prý nelze vstoupit do téže řeky, natož pak bazénu. Doma zůstala zlatá obhájkyně Jitka, od časných ranních hodin na nás naopak čekala na Podolí naše dunajskostredská skupina s Mátém.
Začali jsme po půl jedenácté a pěkně od podlahy. 750 metrů ženy, první je Magda, na druhém místě Eliška. Výborně, už jsme jednu medailí nad plánem.
A na start jdou muži. Tam jsme si loni ani „nečuchli“. Podle očekávání vede Roman Křupka ze Zábřehu, naháněný „Hormonem“, Martinem Homolkou, toho pronásleduje další náš Martin, Zajden. Formace se v tomto pořadí přesunuje do cíle, takže máme už tři medaile nad plán. Pozor, jen dvě, evangelizace Martina totiž nepomohla, jednou dohmátl jen jednou rukou. Těsně pod stupni tak končí Velký Michal. Radek Kurečka zatím bojuje v nevýhodné krajní dráze, výborně, v poháru se určitě opět posune dopředu.
Na start jdou mezitím áčkoví veteráni. Máme tam Luboška a Petříka Kunce. Hned po prvních metrech je rozhodnuto o diskvalifikaci loňského mistra Zdeňka Tlamichy. Po chvíli je ale také po našich nadějích, Jakub, Andrej i Koci jsou nad síly našich borců a to i přes jejich velmi dobrý výkon. Oba na to mají, akorát se mezi sedm výborných plavců nesmí rozdělovat jen tři medaile.
Naštěstí už jsou tady další veteráni. Petr nás pět set metrů napíná, pak ale uplavává Radkovi, Michal si snadno poradí s „Ovocem“ Jarkem Švestkou. Máme tak po roce celé pódium opět pro sebe. Zezadu to všechno jistí při své premiéře Mojmír, osobák si vylepšuje Pjótr Begemot.
A už se jde na trati 250 metrů. Tady bychom si měli taky pomoci, ne? Papírové prognózy plní Béďa, Vlaďka i Máté, v průběhu necelé minuty získáváme tři zlaté medaile. Tak toto se nám bude překonávat jen velmi těžko!
A už jsou tady pětikila. Tady máme Lenku, hurá, další zlato! Hana měla uzavírat výsledkovou listinu, nakonec ale dvě soupeřky poráží. Medaile už má v rodině Kája, ta si aspoň plní roli nehrající kapitánky rousínovské skupiny. V další kategorii máme ta děvčata dokonce čtyři. Favority ale rozhodně nejsme, Jana Radoňová získává premiérové zlato pro náchodský oddíl, odráží nápor naší Hanky i pardubické Zuzky. Hanka podává výborný výkon, medaile to dnes není, v duatlonu ale bude druhá, to se taky počítá! Na krajní dráze se mimo hlavní dění Helenka Marková blíží ke druhému místu a získává naši nejméně očekávanou medaili. Další naše Helenka platí nováčkovskou daň, ostudu nám ale rozhodně neudělala, stejně jako Jana. Na startu jsou již jen Vítek s Ríšou Haanem. Tady budeme mít stříbro, Ríša Vítkovi uplavává… Ale ne, pozor, Vítek je jako Martina Sáblíková, v polovině trati už je před Ríšou. Počkáme ještě na Kyjáka a jdeme na oběd, máme půl hodiny přestávku. Kolik těch medailí vlastně máme? To je jedno, asi dost, valíme, za chvilku je už vyhlášení.
Oběd se Pražákům povedl. I tu hymnu na začátku se jim podařilo pustit.
Těch medailí máme opět dvanáct, zlato získávají Máté, Petr, Vítek, Béďa, Magda, Lenka a Vlaďka, stříbro Radek, Martin Homolka, Eliška a Helenka Marková. Jediný náš bronz získává Michal. Zbytku České republiky zůstává jen pět zlatých, po jedné pro Náchod, Jihlavu, Zábřeh a Pardubice. Jednu získávají domácí, díky Polákovi Leszkovi Naziemieczovi, snad mu vyjde letos i ten kanál!
Část oddílu si pak dělá z Podolí doslova welness pobyt, kluci jdou do teplého venkovního bazénu, do páry, zpátky do bazénu… Občas nahlédnou i do padesátky, tam si mezitím s Kubáškem pohárové body vyplavávají Slavkováci Jura, Svaťa, OSVČ Laďa, madrigalista Radek a Toník, nenápadně dopující pivem už od našeho příjezdu.
Zpátky do páry, ve vodě jsou už dvojčata Dežo a Ondra s Peterem, v bazénu oba prý po 25 letech, naštěstí to není vůbec poznat, ba právě naopak. Severní alianci zastupuje pouze Milan, šéf Jirka se totiž v týdnu zranil při obouvání.
Na pětikile všechny překvapuje finišem již na 400 metrech Pavel, snaží se i Marcelka. Na pohárové 250 si pak opravuje osobák Dalík.
Ještě pár fotek, uklízíme po sobě, protože jsme pořádní. A taky nechceme, aby nás pomluvili. A už míříme přes Průhonice do Brna, Slavkova, Rousínova, Blanska a Skalice. Borci z Dunajské to berou přes Václavák, není se čemu divit, v Praze byli poprvé v životě.
Snad se tam s námi budou rádi vracet.
V Praze jsme všichni předvedli konsolidovaný výkon odpovídající naší výkonnosti. Můžeme být spokojení, ale znáte Petra. Určitě už lituje některých neúčastí a spřádá plány na další naše sobotní spanilé jízdy.
Zapsal: Martin Dubina