Dvě plzeňská stříbra

Jako vždy s obavou vyjíždím směr Plzeň. Nejistě naměřená trať, daleko od prezentace ke startu, špatně zabezpečené zázemí. To jsou úskalí, která odrazují značnou část účastníků tohoto závodu. Jsme tu z Fidesu pouze dva, já a Jarda Tuž.

Letos byla trať vyměřená slušně. Zřejmě dal plzeňský klub na výtky a kritiky těchto závodů, že jsou neúměrně dlouhé. Ale pořád panuje obava. Přidává se před startem další nepříjemnost – sanita přijede s opožděním 45 minut, start se posouvá. Čekáme ve stanech. Sanita přijíždí, jdeme na start 1000 m. Ženy s muži, protože je nás dohromady pouze 13.

Okruh by měl mít 250 m, odhadem má 220 m, je to zřejmě kratší. Voda na první pocit dobrá, kluci moc nekopou, řadím se za Ondru Zárubu, umím za ním plavat. Myslím na Elsu: „Odplavem a jedem do pr….!“ Chybí mi tu.
V cíli si odvážíme já i Jarda druhé místo. Myslím, že to není žádná ostuda.
Trochu déle přicházím k normálu, ale body slušné, tak se vše vyplatilo.

Těším se na Hradec a na tekoucí vodu.
 
Vendy