Náchod je daleko a na tamní soutěži je buď zamrznuto, nebo je tam v řece doslova tobogán.
Mělo nás jet rekordních 26, nakonec nás zůstalo 14 doma a Petr si na místě vybral vzhledem k bonitě soutěže a způsobu její organizace dobrovolně funkci nehrajícího kapitána. Ostatní si zaplavali v čase hluboko pod deset minut, aby pak nejméně dvojnásobek času věnovali vlastní očistě ve sprše a (marnému) praní znehodnocených plavek. Nejvíce spokojený byl Hormon, převzal na radnici od starosty za druhé místo kazetu se sedmi pivy v době, kdy se většina naší výpravy již blížila k Brnu. Vzhledem ke zřejmě již rozhodnuté soutěži oddílů tak nevadí ani větší bodová ztráta na hlavního konkurenta. Příští rok ale pojede do Náchoda asi ještě daleko menší výprava.
©Foto: Dalimil Marek
