Do Plzně vzhledem ke vzdálenosti zase tak často nejezdím. Loni jsem zde plaval 10 km v ještě solidní vodě (23,6 °C) a závod se poměrně vydařil. Letos jsem se rozhodl, že si Plzeň zopakuji.
Občerstvování mi měla dělat Terka. Start závodu byl naplánován na 13:30, konec prezence max. půl hodiny před startem. Příjezd jsem si naplánoval mezi 11:00 – 11:30, abych měl dostatek času se připravit na závod a samozřejmě abych měl rezervu, kdyby se během cesty cokoli přihodilo. To se nakonec ukázalo jako rozhodující faktor.
Již při průjezdu kolem Prahy bylo znát, že je první prázdninový den a lidé jezdí na dovolenou. Praha byla slušně zasekaná. I tak jsme se tam zdrželi pouze 15 minut oproti předpokladu. Avšak na dálnici mezi Prahou a Plzní nás přivítala další kolona, která nevypadala vůbec dobře. Popojíždění o pár metrů za několik minut… Důvod? Kdesi daleko před námi byly postupně 3 bouračky. Za nějakou dobu jsem nervózně začal koukat na čas dojezdu na navigaci. Již ne 11:15, ale 11:50 a čas běžel dál. Začínal jsem si říkat, abych vůbec stihl start závodu. Terka začala hledat náhradní trasu, jelikož se blížil sjezd z dálnice. Sjezd byl 350 m před námi. I tak jsme se k němu dostali za krásných 30 minut. Po sjezdu jsem již věřil, že start závodu i prezenci stihnu, ale nějak hodně času do startu mít nebudu.
Na místo jsme dorazili ve 12:45, Tomáš Kozubek hlásil, že je vše v pořádku a hotovo, rychle jsem se nechal popsat a čekal jsem na start. Ještě před startem hlásili, abychom nezapomněli občerstvovat, protože voda je hodně teplá… to se ukázalo jako pravdivá informace. Oficiálně 26 °C, ale reálně na hladině a zejména v cíli voda doslova pálila. To je dobrá příprava na kanál Molokai spíš než na Severní kanál 😀 .
Plavalo se na 8 okruhů po 1250 m. Kdo mě zná, tak ví, že mám raději přeci jen chladnější vody, v tomto je to boj o přežití, proto jsem se nikam nehnal a snažil jsem si držet vyrovnané tempo a nevnímat teplotu vody. Terka mi hlásila, že kola držím v průměru za 21.20 – 21.30. Paradoxně pocitově se mi plavalo velmi dobře, nakonec byla možnost i trochu zrychlit do posledního kola se snahou stlačit výsledný čas pod 2:50, to se nakonec podařilo a s časem 2:49.28,5 panuje spokojenost stejně jako s pocity během a po závodě.
Během léta ještě několik závodních zastávek udělám, ale hlavně již bude větší příprava (zejména administrativní) na Severní kanál pro příští rok.
Na viděnou zase u vody.
Michal