Od roku 2014 jsme toho stihli hodně. V roce 2019 jsme si „osahali“ slovinské jezero Bled při světovém poháru. Získali jsme tehdy 18 medailí, z toho bylo deset zlatých, sedm stříbrných a jedna bronzová. Takový je výčet naší zatím jediné účasti na světovém poháru.
Připravujeme se už na svoje deváté mistrovství světa. Na těch předchozích mistrovstvích se naše úspěšnost odvíjela od velikosti výpravy, počtu startů a délky tratí.
Hned v Rovaniemi v roce 2014 jsme měli díky dr. Makaiovi jako oddíl lepší bilanci než Česká republika. V Rusku 2016 a Německu 2017 přibývaly medaile ještě po jedné, mívali jsme za celé mistrovství většinou jen po jednom startu na plavce. Zásadní změnu přineslo mistrovství světa v Tallinnu v roce 2018. Plavalo se ve dvou dnech a měli jsme až po třech startech. Tady se počet medailí za šampionát poprvé dostal přes desítku (5 – 3 – 4). Na patnáct medailí jsme se dostali ve Slovinsku v roce 2020 (3 – 2 – 10). Rekordní zisky 39 a 32 medailí z posledních mistrovství ve Slovinsku a Estonsku máme ještě v živé paměti.
Jak jsme byli jako oddíl úspěšní v jednotlivých zemích? Čím menší stát, tím víc se nám daří. Vede jednoznačně Slovinsko (54 medailí plus těch 18 ze SP), druhé je Estonsko – 44 medailí, ale z toho rekordních 15 zlatých. Třetí je Polsko s osmi úspěchy v Glogowě 2022 (3 – 5 – 0), následují Finsko a Německo s pěti a Rusko se dvěmi medailemi.
V Itálii má našich devět plavců naplánováno 47 startů. S medailovou prognózou musíme být opatrní. Odhad je někde okolo těch osmi polských medailí, konkurence letos bude velmi kvalitní a početná.
Petr