Do Braníka jsme se sjížděli z různých stran – z Brna a Slavkova, samostatně přijeli Dana, Milan, Vítek a skoro Pražák Martin. Po mlhavém průjezdu Vysočinou nás Praha přivítala sluníčkem a slušnou teplotou. Bohužel jen vzduchu, voda zůstala pod 4°C a průtok taky nic moc, jen 8m/min, takže v té ledárně žádná velká pomoc.
Přihlásilo se 238 lidí. Podle očekávání byl největší zájem o kilometrovou trať, 45 mužů a 20 žen. Z našich ji Aleš s Martinem zvládli dobře, holky s podobnými časy získaly lepší umístění i víc bodů. Eva doplavala šestá, Ivona osmá, Hana a Jarmila na 12. a 13. místě. Na sedmsetpadesátce Ivan s Milanem skončili zhruba v polovině startovního pole, my s Danuškou jsme zůstaly samy a obě byly třetí – Dana na bedně, já od konce. Hela se po lehčích zdravotních problémech během týdne a po zralé úvaze přehlásila na pětistovku a vyšlo jí to na 15. místo. Na trati 250 m stačily Vítkovi čtyři minuty pro získání 2. místa.
Myslím, že jsme to všichni zvládli dobře – plavbu i následnou klepačku (a ta byla!), a hlavně, doplavali jsme v limitu. To se nepodařilo osmi lidem.
Na zpáteční cestě jsme v Kuřimi vyložily Ivana-Vávru před divadlem a popřály mu, ať se nenechá otrávit ani od Maryši, ani od nikoho jiného. A Jarmila nás všechny tři zbývající bezpečně přivezla až k našim domovům.
Vlaďka
