Okolo Velké řeky (Vltava) a Zlaté řeky (Sázava) se před více jak sto lety formovaly základy českého trampingu. V sobotu jsme měli tu čest plavat v Sázavě dokonce v samotném městečku Sázavě nad Sázavou. Těžko už jsme po mnoha letech rozpoznávali místa známá z firmu Báječná léta pod psa. Proud v řece jsme ale rozeznali „viac menej úspešne“. Vlídní pořadatelé, slunečné počasí a za startovné ve výši pouze 200 korun byl k mání ve školní jídelně vývar a poctivý guláš s pěti.
Po zaslouženém volnu zasáhlo (samozřejmě na kilometru) do závodu pět „Italů“. Přidali se k nám ještě statečná Ivona Láníčková, Tomáš Mikulík a bojovník Milan Materna. Všem osmi kilometrovníkům byly odměnou nejvyšší sezónní bodové zisky. Michal Slanina byl druhý, Tomáš osmý, Magda čtvrtá, Elišká šestá a do první desítky se vešla i velká bojovnice Ivonka. Další naši plavci se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou. Snížením trati na 750 metrů dali návod, jak lze na soupeře za jedinou sobotu ztratit 45, ale také 88 bodů. Fatální bodová ztráta lze ještě zlikvidovat, bohužel spíše v teoretické rovině.
Věra skončila na pětistovce druhá za novou pyjavičí akvizicí. Vítězný únor tak začal nejlépe pro Ivonku. Nejstarší kilometrovník Radek Suchopa byl na zpáteční cestě nezvykle otevřený a upřímný: „Na Sázavu je spoleh, vždycky poteče. Po Itálii vím, že nic nemůže být horšího. Mám z dnešního závodu velmi dobrý pocit.“
Za týden už bude minulostí naše republikové mistrovství.
Petr
