Hlavním sportem Michala Slaniny bylo původně judo. Po úraze se mu již nemohl věnovat na vrcholové úrovni. Před čtyřmi lety začal s plaváním. Svoje sportovní cíle si postupně úspěšně navyšoval. Již ve své druhé sezóně přišlo vítězství v kategorii v rámci českého poháru v zimním plavání. V dalších dvou letech pak Michal ovládl absolutní kategorii. V dálkovém plavání se stal brzy oddílovou oporou.
Tichý a skromný sportovec odeslal do Anglie zálohu na přeplavbu kanálu. Počítal se svojí plavbou v polovině srpna roku 2021. Události nabraly nečekaný spád ale již o 26 měsíců dříve. Na začátku června bylo jasné, že zranění nepustí do vody táborskou Terezu Macholdovou. Proběhlo velmi krátké a úspěšné jednání. Následoval administrativní uragán v komunikaci s plaveckou asociací, vyřizování všech povolení a nezbytné lékařské prohlídky.
A také došlo na velmi precizní zhodnocení vlastní trénovanosti. Zejména s ohledem na nečekaný sportovní vrchol, který měl najednou nastat již za pouhých sedm týdnů. Tréninkové dávky za leden až duben totiž vykazovaly pouhých šedesát naplavaných kilometrů měsíčně.
Dejme však slovo Michalovi: „V březnu jsem ve Zlíně zaplaval šestihodinovku. Čekal jsem výkon okolo dvaceti kilometrů, výsledných 22 bylo pro mě příjemné překvapení. V rámci poháru jsem pak zvládl dvě patnáctky a na konci června ještě kombinaci dvou desítek v jednom víkendu. Více se toho do odjezdu již stihnout nedalo.
Jak jsi vyřešil logistické zajištění pokusu?
„Mojí výhodou bylo, že Macholdovi měli v Anglii vše dohodnuté a zamluvené. Odjeli jsme 17. července. S Regem jsme se setkali hned druhý den. Plaval jsem zpočátku dvě hodiny, postupně jsem ubíral až na výslednou jednu hodinu denně. Pronajali jsme si chatu v Kingsdown, je to blízko městečka Deal. Macholdovi mně a mému bratrovi Martinovi poskytli dokonalý servis a mohl jsem se soustředit na svůj cíl.“
Jaký byl vlastní pokus?
„S lodivodem jsme měli sraz v přístavu ve 3:30, zhruba do hodiny jsem už startoval. Čas běžel velmi rychle, občerstvoval jsem každou půlhodinu. Voda mě překvapila svojí čistotou. Viděl jsem hodně medůz, všechny ale plavaly pode mnou. Počáteční postup se mně nezdál velký, pořád jsem viděl Anglii, Francie byla dlouho v oparu.“
Kdy sis začal být jistý úspěchem?
„Při jednom krmení už byla Francie velmi blízko. Reg odhadl dosažení cíle během dvou hodin. Nakonec to byly právě ty dvě hodiny. Cítil jsem ještě dostatek sil a na konci se ještě snažil zrychlovat. (Podle rychlosti pohybu ostatních doprovodných lodí se Michal skutečně choval ze všech nejvíc jako závodník). Na písčité pláži jsem pak ani nenašel žádný vhodný suvenýr. Videozáznam doplavání tam přišel pořídit jeden Francouz, je to nějaký Regův přítel. Věřím, že se ke mně tento dokument přes asociaci dostane.“
Od plavání si budeš chtít odpočinout…
„Určitě ano, chtěl bych si zaplavat nejdříve na Račicich.“
Přeplavba kanálu La Manche znamená pro mladého plavce často konec kariéry. Úspěšná přeplavba v podstatě ukončila kariéry Lídy Jelínkové, Anety Lokajové či Jana Příborského. Na mnoho let pak La Manche utlumil plavecké nadšení Dany Zbořilové či Zoltána Makaie. Důvodem bývá vítaný odpočinek od tréninkové dřiny v kombinaci se ztrátou motivace. V Michalově případě budeme samozřejmě rádi za kvalitní odpočinek, který ideálně skončí nejpozději druhou nebo třetí říjnovou sobotu.
Petr Mihola
