FIDES Brno

Strč tu hlavu do vody,

vždycky v minulosti znělo ze břehu od kolegů, ale jak? Ledová voda řezala a až pálila do čela a potopit to nešlo, určitě ne hned po startu. Aspoň prvních 200 metrů, než se zadařilo, a někdy ani to ne. Použití neoprenové plavací čepice se zapínáním pod bradu trochu tu bolest mírnilo, Andrej na ni nedá dopustit, ale i tak mi to trvalo tři sezóny…

V sobotu ráno vyráží z Českých Budějovic 2 obsazená auta. V jednom jede celá Čapí rodinka a teprve až čas ukáže, jestli malá Čápata půjdou ve šlépějích rodičů, nebo jestli je tyto sobotní výlety od zimního plavání zcela odradí. V každém případě v nich zanechají informaci, že sport a s ním leckdy spojené odříkání a dřina do života patří. Druhému  autu velí ostřílená plavkyně Vendulka a udává po cestě rady a pokyny. Je potřeba dodat odvahu a znovu a znovu vysvětlovat pravidla 3 nováčkům. A taky přesvědčit Jitku na 750 m. Vendy zvládá všechno, však ji znáte, jak umí zmanipulovat. Nováčci začínají pomalu litovat, že má voda nad 4 stupně a oni nemají možnost si vyplavat třídu. Jitka už je smířená se 750 m a remcá o poznání méně.

Brzo ráno snídáme s Helčou vajíčka na slanině, pak v 7 hodin vyzvedáváme Marka u vlakového nádraží v Blansku a cestou budíme Michala, který si zřejmě ještě neposunul rafičky z letního času a má o hodinu míň. Dáváme mu akademickou čtvrthodinku a vyrážíme směr Plzeň.

Po cestě všichni zodpovědně volají a potvrzují zvolené tratě, někteří volí kratší. Voda má okolo 6°C a víme po předchozích zkušenostech, že tady mají chladnější teploměry a delší metry. Tedy studenější vodu a delší trať, což se i pak na výsledných časech všech plavců potvrdí.