Máme za sebou úspěšné mistrovství. Na račickém veslařském kanálu jsme úspěšně vzdorovali soupeřům i stále houstnoucí vodě.
Na start pětky se postavilo deset kluků a pět děvčat. Jistou medaili bohužel odmítla slavkovská trojice Hana Matýšková, Jarmila Mašová a Jana Matuštíková. Otázkou je, zda by si poradily s dvěma starty za den. Přitom obě trati stačilo pouze uplavat.
Rozloučení s Josefem Nalezeným
Tak jsme se dnes rozloučili s nejlepším trenérem, jakého kdy mělo brněnské plavání. Překvapila mě neúčast některých současných i bývalých představitelů českého plavání. Objevil se naštěstí dostatek lidí se současností nebo minulostí v oddíle Fides. Mě osobně velmi mile překvapila účast Šárky Kašpárkové. Z Pepových slavných svěřenkyň pochopitelně nechyběly Hanka Černá, Jana Pechanová a Silvie Rybářová. Po krátkém smutečním proslovu byl na programu půlhodinový koncert country hudby. Byl to velmi krásný a důstojný obřad.
Petr
Pastvinský maratón
Dálkoplavecká sezóna pokračovala víkendovým dvojbojem. V sobotu se konal závod v Kolíně, v neděli zase na Pastvinách. Já odjakživa měl závod na Pastvinách (i přes horší kvalitu vody) rád, proto jsem ho upřednostnil před Kolínem (byť je to i tam hezké). Co se týče vody, tak ta opět „nezklamala“. Nejen, že dle mého názoru jí bohužel stále ubývá, ale opět všechny plavce přivítal doslova špenát. Ani teplota 24 °C (dle mě i více) nepotěšila.
Pokračovat ve čtení „Pastvinský maratón“Odešel vynikající člověk a trenér Pepa Nalezený
Hanka Černá se pod jeho vedením stala nejlepší brněnskou plavkyní všech dob. Měl hodně dalších výborných svěřenců. Radka Nechmačová byla pod jeho vedením šestá na 25 km na ME v Seville v roce 1997. Na soustředění na Floridě odtrénoval se všemi bazén a v polední pauze chodil vedle Radky po břehu, ona si plavala dálkoplavecký trénink. Měl jsem tehdy povoleno dělat do Rovnosti rozhovor s trenérem Nalezeným i bez trenéra. „Peťo, špica, četla to i moje máti. Dobrý, však ty znáš moje názory…“.
Pokračovat ve čtení „Odešel vynikající člověk a trenér Pepa Nalezený“5 km v Českých Budějovicích aneb jak jsem byla požahaná kopřivou
V sobotu se konal další závod v dálkovém plavání. Sice bydlím na Pořešíně, ale mám to do Českých Budějovic nejblíže. Tak jsem nakonec plavala. Ještě v úterý nebylo jasné, jestli závod bude. Malše i Vltava měly po deštích vysoký průtok a pořadatel chtěl závody zrušit. Vidina krásných slunečných dní vše napravila a voda se uklidnila. Co se neuklidnilo, byli zahrádkáři a Povodí Vltavy. V obou řekách plavalo listí, trávy a kopřivy.
Ráno jsem litovala, že v tom bordelu budu muset plavat. Ale při závodě mě to tolik neobtěžovalo. Jen několikrát jsem byla požahána. Říkala jsem si: „Že by medůzy? Ale ne, jsou to naštěstí jen kopřivy. Sláva!“ Náčelník mi po telefonu dal poslední instrukce, že nemá cenu se honit za ročníky 2007 a já mu to odsouhlasila.
Pokračovat ve čtení „5 km v Českých Budějovicích aneb jak jsem byla požahaná kopřivou“