V roce 2016 jsme čelili pražské ofenzívě a do Jičína nás jelo 38. Pražáků bylo 72 a tak jsme poprvé od roku 2003 nevyhráli oddíly. O pět let později nás bylo šest. Indispozice ale vyřadila Ivana, Jarmilu a Vlaďku.
Těšil jsem se na cestu s Radkem, ve dvou na zimu obvykle nejezdíme. Stav věci zjistila po návratu z práce Magda a v 19:30 už jsem měl u pořadatele Václava pro naši brněnskou trojici objednanou první „babskou“ rozplavbu. Podzimní výlet Polabím nás všechny nadchnul. V létě je vše fádní, zelené. Teď bylo barev mnohem více.
Na startu jsem využil odrazu ode dna a Okurková s Miholou vedli nejméně 15 metrů startovní pole. Pak se přehnalo pár děvčat a Radek a byl klid až do cíle, kdy mně dal sympaticky přednost Jarda a tak se ani nezávodilo. Magdě uplavala Šárka, ta zase dala asi sto metrů Nikolce. Po sprše jsme s Radkem stihli zaběhnout na Michalův vítězný dojezd a Magda nám zatím nafasovala jídlo. Ve 14:08 jsme opouštěli Jičín a i s jednou „kávovou“ zastávkou jsme v 17:15 vraceli Magdu na pracoviště, které zhruba před 23 hodinami opouštěla.
Radek skončil desátý, já 16., ale při dalších soutěžích už takový klid ve vodě mít asi nebudu.
Petr