Do Náchoda jsme odjeli v sedmi lidech a polovina z nich dosáhla na stupně vítězů. Že vám to nedává smysl? Je to přesně, jak v té matematické hádance. Jednoho člena si totiž musíme přidat. Pak už nám ty počty budou sedět. V našem případě byl tím osmým vrchní rozhodčí soutěže Michal Moravec.
Voda opět těsně nad dva stupně a rovnou se začalo kilometrem. Michal Slanina pustil dopředu oba bráchy a po taktickém výkonu doplaval bezpečně třetí. Honza Böhm byl v silně obsazeném závodě jedenáctý ze 14 klasifikovaných. Další dva plavci nesplnili limit a naplnili obavy o nevyzpytatelné délce náchodských tratí. Bohužel nebyli sami, k diskvalifikacím došlo i na 750 m trati. A právě na ní se v jedenáctém roce kariéry dočkal největšího úspěchu náš blanenský squadron leader Pavel. Poradil si se všemi 16 soupeři a při premiérové cestě na stupně vítězů vystoupal v pozdním odpoledni na náchodské radnici rovnou na pomyslný nejvyšší stupínek.
Natálka s tátou Jaromírem museli po týdnu znovu na 500 metrů a v těchto podmínkách se kvůli tomu rozhodně nezlobili. Natálka prohrála pouze s Landsmannovou a nechala za sebou opět Nikolu a překvapivě také bývalou bazénovou reprezentantku Sandru Kazíkovou. Jaromír tak zvučné soupeře neměl, ale i tak o výhru musel bojovat až do konce. Pavel Šimek skončil pátý.
Výčet našich umístění uzavírá 12. místo nejzkušenějšího plavce Andreje na 250 m trati.
Petr