Ráda čtu Petrovy články, jeho hodnocení závodů jsou přesná a vtipná. Já to tak pěkně neumím, mám jen dojmy, pocity a zážitky.
Tentokrát nás nebylo mnoho, jen Jihočeši, Michal a Slavkováci s Radkem a Laďou. Zázemí na Sokolském ostrově bylo vyhovující, občerstvení plno, organizace klapala. Trať byla přehledná, bójky viditelné, proud zanedbatelný, po proudu lehký protivítr a mírné vlnky. Voda mnohem příjemnější než na slavkovském koupališti v zimě. Chladná, ale nebodala, spíš hladila. Snad jen vstup do vody by mohl být pro starší osoby bezpečnější.
Odměňovalo se do pátého místa. Na kilometru se vešli: Natálka vítězná, Michal druhý, Vendy čtvrtá, Jaromír pátý. V závodě Jarmila nasadila tempo a už ho nepustila, Janu cestou okopávali Prokop s Pasekou, ale dohmátla před nimi. Radek se podle svých slov trápil a Ivan doplaval pohodlně v limitu. Laďa na 750 m skončil šestý, já se vyhecovala na stejnou trať s obavou, jak to dopadne. Přežila jsem kopance po startu, před bránou v prvním kole mi přes záda přefrčela nějaká rychlá Pražanda už do cíle. Rozhodilo mě to, ale nezlomilo, v cíli jsem byla včas. Na pětistovce excelovala Alice výhrou v druhé rozplavbě, Hela po těžkém závodě minulý týden plavala opatrně, ale stejně za sebou nechala skoro polovinu ženského startovního pole.
Kromě záchranářů na člunu a kajaku nás ještě hlídali dva krásní psi a na závěr předvedli, jak umí zachraňovat.
Tož tak to včera bylo…
A těšíme se do Záříčí, tam jezdíme rádi. Jako ke kamarádům.
Vlaďka
