Hlavním sportem Michala Slaniny bylo původně judo. Po úraze
se mu již nemohl věnovat na vrcholové úrovni. Před čtyřmi lety začal
s plaváním. Svoje sportovní cíle si postupně úspěšně navyšoval. Již ve své
druhé sezóně přišlo vítězství v kategorii v rámci českého poháru
v zimním plavání. V dalších dvou letech pak Michal ovládl absolutní
kategorii. V dálkovém plavání se stal brzy oddílovou oporou.
Tichý a skromný sportovec odeslal do Anglie zálohu na
přeplavbu kanálu. Počítal se svojí plavbou v polovině srpna roku
2021. Události nabraly nečekaný spád ale
již o 26 měsíců dříve. Na začátku června bylo jasné, že zranění nepustí do vody
táborskou Terezu Macholdovou. Proběhlo velmi krátké a úspěšné jednání.
Následoval administrativní uragán v komunikaci s plaveckou asociací,
vyřizování všech povolení a nezbytné lékařské prohlídky.
A také došlo na velmi precizní zhodnocení vlastní
trénovanosti. Zejména s ohledem na nečekaný sportovní vrchol, který měl
najednou nastat již za pouhých sedm týdnů. Tréninkové dávky za leden až duben
totiž vykazovaly pouhých šedesát naplavaných kilometrů měsíčně.
Dejme však slovo Michalovi: „V březnu jsem ve Zlíně zaplaval
šestihodinovku. Čekal jsem výkon okolo dvaceti kilometrů, výsledných 22 bylo
pro mě příjemné překvapení. V rámci poháru jsem pak zvládl dvě patnáctky a
na konci června ještě kombinaci dvou desítek v jednom víkendu. Více se
toho do odjezdu již stihnout nedalo.
Jak jsi vyřešil logistické zajištění pokusu?
„Mojí výhodou bylo, že Macholdovi měli v Anglii vše
dohodnuté a zamluvené. Odjeli jsme 17. července. S Regem jsme se setkali
hned druhý den. Plaval jsem zpočátku dvě hodiny, postupně jsem ubíral až na
výslednou jednu hodinu denně. Pronajali jsme si chatu v Kingsdown, je to
blízko městečka Deal. Macholdovi mně a mému bratrovi Martinovi poskytli
dokonalý servis a mohl jsem se soustředit na svůj cíl.“
Jaký byl vlastní pokus?
„S lodivodem jsme měli sraz v přístavu ve 3:30, zhruba
do hodiny jsem už startoval. Čas běžel velmi rychle, občerstvoval jsem každou
půlhodinu. Voda mě překvapila svojí čistotou. Viděl jsem hodně medůz, všechny
ale plavaly pode mnou. Počáteční postup se mně nezdál velký, pořád jsem viděl
Anglii, Francie byla dlouho v oparu.“
Kdy sis začal být jistý úspěchem?
„Při jednom krmení už byla Francie velmi blízko. Reg odhadl
dosažení cíle během dvou hodin. Nakonec to byly právě ty dvě hodiny. Cítil jsem
ještě dostatek sil a na konci se ještě snažil zrychlovat. (Podle rychlosti
pohybu ostatních doprovodných lodí se Michal skutečně choval ze všech nejvíc
jako závodník). Na písčité pláži jsem pak ani nenašel žádný vhodný suvenýr.
Videozáznam doplavání tam přišel pořídit jeden Francouz, je to nějaký Regův
přítel. Věřím, že se ke mně tento dokument přes asociaci dostane.“
Od plavání si budeš chtít odpočinout…
„Určitě ano, chtěl bych si zaplavat nejdříve na
Račicich.“
Přeplavba kanálu La Manche znamená pro mladého plavce často
konec kariéry. Úspěšná přeplavba v podstatě ukončila kariéry Lídy
Jelínkové, Anety Lokajové či Jana Příborského. Na mnoho let pak La Manche
utlumil plavecké nadšení Dany Zbořilové či Zoltána Makaie. Důvodem bývá vítaný
odpočinek od tréninkové dřiny v kombinaci se ztrátou motivace.
V Michalově případě budeme samozřejmě rádi za kvalitní odpočinek, který
ideálně skončí nejpozději druhou nebo třetí říjnovou sobotu.
Petr Mihola