Na Plumlově jsme měli domácí prostředí. Je to tam nejlepší ze všech závodů. Chleby se škvarkovkou a cibulí (ta se doporučuje jíst až po závodě) nám kompenzovaly poněkud menší „kuřízek“. Danuška má úzký kádr několika spolehlivých lidí, přesto vše klaplo na jedničku s mnoha hvězdičkami. Zpět k plavání.
Těch pět pódií jsem viděl pouze na fotkách. Před další dvanáctkou ve „skafandru“ je třeba odpočívat. Sportovní a logistické cíle (vzbuzení, snídaně, doprava, plavání, jídlo, doprava, krátký spánek a odvoz do nemocnice) se mně podařilo pro vítězku hlavní trati soutěže zajistit. Osobně jsem stačil mluvit i se všemi našimi plavci včetně Milana.
Bylo to prostě fajn. Takřka domácí prostředí s dokonalým zázemím a s přesnými rozhodčími Dalíkem a Michalem (podle abecedy, hlavní byl Michal) využila dvacítka našich plavců. Dvacet bylo i domácích a Pražáků dokonce o tři víc. Stejně jsme bodování soutěže vyhráli. Jezdívala nás ale na ten Plumlov třicítka…
Všech plavců bylo nakonec hodně přes stovku, ale i tak je sezóna díky omezením a neúčastem na hranici regulérnosti.
Na pódiu byl kromě vítězky Magdy (56 měsíců bez výhry a pak za osm dnů podruhé) samozřejmě Michal (opět třetí za bráchy). Luboš byl třetí, na 750 se stává oporou, Ivonka byla taky třetí a Lubošův syn Matěj pak druhý na 250.
Velké uznání patří všem jedenácti kilometrovníkům (Jarmila, Ivan a Jana mají do jara od kiláků pokoj), dalších sedm plavců jsme měli na 750 metrové trati, včetně nestárnoucí Vlaďky. Ivonku, Laďu a Andrejku vidím spíš jako letní plavce, byli skvělí.
Dorostenec Matěj může jen 250, nováček Rosťa taky a Andrej i touto tratí navýšil náskok v kategorii.
Kromě toho všeho vlezlá zima s teplotou okolo tří stupňů. Ani ten Bob ty svoje ledové čapy nevystrčil. Čtvrtým držitelem svatého grálu prostějovského plavání se po Blance Vystrčilové, Michalovi Moravcovi a … všechny je jmenovat nemusím, stal domácí Ota Ježek.
A Jana má zítra už zase 46 roků, tak jí nezapomeňte popřát.
Petr