Remíza s Českou republikou v prsařském způsobu v Praze

Do Prahy jsme nemohli vzít nekvalifikovaného Lukáše, nepodařilo se nám přesvědčit k pokračování Ondru (tutová výhra) a chyběli také otec a syn Kulheimovi. Béďa odjel lyžovat do Itálie, tomu se nedivím. A Andrej si po nemoci ještě na stovku ve vodě 9°C netroufl. Ty poslední dvě neúčasti nás stály jistý mistrovský titul.

Jako neúspěch nelze brát stříbra Michala a Marka, oba byli výborní. Osudu se vzepřela zlatá Václavka, ta naopak podle prognóz mířila za druhým místem. Ale její soupeřka hrne před dalším pokusem přes kanál šestikilometrové tréninky, a tak zbylo na Prochajdu překvapivě pouze stříbro. Podobně vlastně dopadl i Marek. Ten ale desetikilometrové tréninky od Pepy Nalezeného jistě dobře využije během léta.

Čtvrtá místa jsou vynikajícími osobními maximy pro Andreu a Laďu. Pátá Helča poslední rok v kategorii asi neměla medailové myšlenky. Pátý flek je „maskovaná bronzová“ pro Ivana, kterému v kategorii teď přibylo nějak moc soupeřů. Nováček Pavel Šimek byl šestý, další nováčci Laďa Tylich a Pavel Krajsa osmí. Katce stačilo 11. místo na celkové třetí místo v duatlonu.

Duatlon se nám vydařil. V Brně i v Praze jsme měli na startu po 24 lidech. Oba starty absolvovalo 17 plavců. A z nich pouze Ivan a Laďa nedosáhli na pomyslnou medaili. Máme velmi pěknou bilanci 4 – 7 – 4. Duatlon je jako disciplína bohužel ještě v dětském věku na vymření. Vlivem velmi měkkých limitů se kvůli vysokému počtu kvalifikovaných plavců natáhl časový pořad, a tak se ani nevyhlašoval.

Týden po mistrovství už jsme všichni několikrát viděli výsledky. Zmíníme ještě také medailisty. V Brně bylo placek 13, tady to mělo dopadnout líp. A dopadlo, máme těch medailí patnáct. Vyšlo nám to na tři bronzy, Jany, Radka a Vlaďky. Stříbrných pak bylo pět – Eliška, Natálka, Michal, Helenka a Marek. A zlatých sedm. O stejný počet sedmi titulů se mimo nás podělilo dalších šest oddílů. Proto je zmíněná ta remíza v titulku. Během dne se ukázalo, že máme některá zlata skoro předplacená. Ale o některá domněle předplacená se musí bojovat až do poslední chvíle. Pokud bojujete o takové předplacené zlato, je třeba si uvědomit, komu váš neúspěch udělá radost. Zjistíte, že je to mnohem více lidí, než kdybyste vyhráli. A to se pak bojuje dobře. Jenom předtím nesmíte koučovat plavce v rozplavbě 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 10. U Martina jsme využili „díry na trhu“ a bylo potřeba, aby jen v klidu doplaval. Tohle se už nemusí podařit. Další nováček Jaromír si se svými soupeři poradil velmi suverénním způsobem.

Na Slovensku se trochu vymluvili na covid a trochu na finance a odpadají obě soutěže. K Daně do Záříčí to máme kousek. Je třeba zajet a zaplavat normálně. Máme za sebou velmi dobrou sezónu, třpytí se osmi světovými medailemi. A kdybychom věděli, jak to IISA myslí, mohlo jich být ještě víc. A držíme asi 16 pódiových umístění. Ti ocenění by měli odjet i do Nové Paky. Vlaďka bude hájit výhru v kategorii a byl by husarský kousek, kdyby se jí slibný náskok podařilo udržet. Natálka má teoretickou šanci na třetí místo v kategorii. To se většinou v prvním roce kariéry nedaří získávat.

Zima 2021/22 je skoro hotová. Za 14 týdnů už bude po MČR na 10 km na Seči. V televizi je na jednom programu hokej a na druhém válka. Organizovat nějaké plavání mně v této situaci připadá infantilní. Ale život jde dál, bohužel jinudy, než jsme si mysleli, že půjde.

Petr