Strach měl velké oči

Týdenní zprávy od pořadatelů mladoboleslavské soutěže bohužel nabudily strachové buňky několika našich členů. Počet přihlášek sice vystoupal na 15, aby vzápětí klesl na konečných dvanáct plavců. Byla to škoda. Zvěsti o nulové vodě se nepotvrdily a Jizera taky pěkně uháněla. Magda nám v cíli řekla: „Voda byla příjemná, pocitově mnohem horší byla soutěž v Hradci nebo v Chocni, trať navíc velmi pěkně a rychle ubíhala.“

Jedenáctka statečných se vydala na kilometrovou trať. Svojí účastí mě potěšili nejvíce Rosťa Mitrenga a Pavel Šimek. Ale největší sobotní událostí byl start naší nové akvizice. Jožka Trlica sice nebyl se svým výkonem úplně spokojený, přesto vede svoji kategorii se spolehlivým náskokem. Měli jsme cestou s Radkem a Magdou možnost lépe poznat milého člověka, který si našel svého koníčka až na prahu šedesátky. Prožil pozoruhodný život naplněný prací a jeho profese mu umožnila poznat mnoho zajímavých míst.

Ostatní naše opory potvrdily stoupající výkonnost. Magda byla podle očekávání třetí (a vyhrála svoji vlnu), Eliška skončila pátá a Václavka šestá. Mezi muži jsme měli v první desítce druhého Michala, sedmého Honzu a desátého Jaromíra. Jaromír je bojovník a plave velmi dobře i ve chvílích, kdy mu jeho zaměstnání neumožňuje pravidelný trénink. Rosťa skončil 15., Radek 17., náčelník 18. (a vyhrál svoji vlnu) a Pavel Šimek hned za ním.
Jirka Valeš zvládl s velkou rezervou a v pohodě trať 750 metrů.

Po Plzni jsem vám tady psal, že jsem rád, že jste tento náročný závod ze svého programu vyřadili. Po mladoboleslavské soutěži jsem naopak smutný, že nás na tom kiláku nebyl dvojnásobek. Protože to včera i po delší závodní pauze šlo opravdu velmi dobře a výsledné časy dávají tomuto mému tvrzení jednoznačně za pravdu. I tak po včerejšku vedeme polovinu kategorií a plánujeme svoje účasti na dalších soutěžích.

Petr