Branické ledy tentokrát bez ledu

Pořadatelé z I.PKO nabídli „low cost“ variantu soutěže. Bohužel opustili dvaceti lety osvědčenou loděnici Sparty. Popis závodníků umístili do nejužšího místa nového zázemí, restaurace Kotva. Naštěstí jsme všichni přijeli hodně brzy a měli na popis dost času. Místo ozvučení stačil řediteli závodu na nástupu megafon. Nabídli ale také rychlý vltavský tok a v kombinaci s vysokou oblohou to dalo celé soutěži pěkný rámec.

Rekordní počet plavců prodloužil délku soutěže, s tím se ale muselo počítat. Jury byla řádně vystavena i s delegátem a teplotou vody, na rychlost toku jsem se ale musel osobně zeptat.
Ten proud byl nakonec 31 metrů za minutu. Plavali jsme skoro všichni kilometr. Bohužel na něj stále nemůže Tomáš. Vynahradil si to výhrou na trati 750 metrů. Ivan se během cesty do Prahy pohyboval mezi tratěmi 500 až 1000 metrů, nakonec byl na 750 metrové trati třetí. Laďa po delší pauze skončil sedmý. Helenka na kilometr taky nemůže (tu to ale nemrzelo) a Vlaďka ji zaplavala výborně a drží si naději na úspěch v celkovém hodnocení kategorie.

Čtrnáct plavců na kilometru se při indispozici Michala a absenci Magdy na stupně vítězů poprvé od začátku sezóny nepodívalo. I tak to bylo slušné, zejména díky Michalovi (4.), Honzovi a Jaromírovi. Do celkového hodnocení jsem si připsal 25 bodů, Radek jednom dvanáct, další ale ještě dopisovali celý výkon. Děvčata obsadila v první desítce dokonce polovinu umístění. Václavka si pojistila vedení v kategorii, druhá je Ivonka. A Eva přeskočila dokonce dvě soupeřky a svoji kategorii po sobotě vede.

Vyhlížíme další tobogán pod sázavským klášterem a za zatáčkou už čeká naše domácí mistrovství.
Všiml jsem si, že Pražáků je opravdu hodně, mají tam ale i hodně lidí na práci, to jim trochu závidím.

Petr