V sobotu se konal další závod v dálkovém plavání. Sice bydlím na Pořešíně, ale mám to do Českých Budějovic nejblíže. Tak jsem nakonec plavala. Ještě v úterý nebylo jasné, jestli závod bude. Malše i Vltava měly po deštích vysoký průtok a pořadatel chtěl závody zrušit. Vidina krásných slunečných dní vše napravila a voda se uklidnila. Co se neuklidnilo, byli zahrádkáři a Povodí Vltavy. V obou řekách plavalo listí, trávy a kopřivy.
Ráno jsem litovala, že v tom bordelu budu muset plavat. Ale při závodě mě to tolik neobtěžovalo. Jen několikrát jsem byla požahána. Říkala jsem si: „Že by medůzy? Ale ne, jsou to naštěstí jen kopřivy. Sláva!“ Náčelník mi po telefonu dal poslední instrukce, že nemá cenu se honit za ročníky 2007 a já mu to odsouhlasila.
Pokračovat ve čtení „5 km v Českých Budějovicích aneb jak jsem byla požahaná kopřivou“