S Ríšou Haanem a Jirkou Valešem jsme na konci července roku 2002 odjeli na náš druhý La Manche. Početná skupina doprovodu včetně štábu dvou borců z brněnského studia České televize dorazila po týdnu.
Lodivod Michael Oram se synem Lancem připravili obě lodi – Sea Satin a Aegean Blue a čekalo se na jejich povel. Start byl nakonec v úterý 30. 7. v odpoledních hodinách (14:36 moje maličkost, 14:38 Ríša). Nebyl to od lodivoda úplně dobrý nápad. Užili jsme si několik lokálních bouřek, které měly zásadní vliv na kondici doprovodu a samozřejmě poznamenaly také výkon obou plavců. Ríša pak tvrdil, že nikdy nezažil nic horšího. Ve vodě vydržel 11:20 hodin. Po 45 minutách mě lodivod Michael vysvobodil. „Start v tomto počasí je moje selhání, máte dva pokusy do pěti dnů zdarma.“ Dárek ve výši zhruba 140 tisíc jsem neodmítl a svůj pokus ukončil v čase 12:05 hodin. Museli mě přesvědčovat, že Ríša už taky neplave. Ten údaj 12:05 stojí za zapamatování.
Pokračovat ve čtení „Před dvaceti lety jsme dosáhli prvního úspěchu na kanále“