FIDES Brno

Kovidové období má hodně omezení a nedostatků. Rychle jsem si zvykl na to, že se nemusí nikam jezdit. Jezdit na závody je fajn, pokud to není devět týdnů po sobě. Taky nevidíme některé „oblíbené“ sportovce z jiných oddílů. Za největší přínos považuji to, že na nás měla čas Lenka. V jarních měsících jsme trénovali chůzi (a často dost rychlou). V jundrovské oboře zná Lenka všechny trasy a má to tam ráda. Já ne, je to zkraje hodně do kopce. Okolo Prýglu je pořád vidět na vodu (měnila skupenství a bylo to často poetické). Tato suchá příprava se podaří v létě zúročit, jen ještě nevíme jak moc.

Lenka už zase začala učit plavání. A plavčíkovat na Riviéře. A taky „pískala“ na mistrovství ČR v Ústí nad Labem. Na Klíši to znám, v dlouhé hale vypadá bazén dlouhý tak aspoň šedesát metrů. Pak ale skočíš do vody a plave se už celkem dobře. A po doplavání je hned vidět čas a pořadí. Mám to v Ústí rád.

Plavání bylo součástí programu již na prvních olympijských hrách v roce 1896. V chladném dubnovém moři se v okolí Atén tehdy plavaly trati 100, 500 a 1200 metrů.  O čtyři roky později se v Paříži soutěžilo dokonce na trati 4000 metrů. Pak se v programu her ustálila nejdelší distance na 1500 metrech. Tak tomu bylo více než sto let, až do roku 2004.

Pro olympiádu v Pekingu se do programu her dostala trať 10 kilometrů. A hned při premiéře u toho na veslařském kanále v Pekingu byli dva zástupci českého dálkového plavání, Rostislav Vítek (17.) a Jana Pechanová (9.). Ta se na olympiádu podívala také v roce 2012 (Lake Serpentine, Londýn (8.)) a 2016 (moře u Rio de Janeiro).

Po složité kvalifikaci je místo ve startovním poli olympijského závodu jisté pouze pro 25 plavců a stejný počet děvčat. Kvalifikační kvóta se plní v kontinentálních šampionátech. Zbývá již jen deset míst u obou pohlaví. Přetěžký úkol pro Matěje Kozubka, Víťu Ingedulda, Lenku Štěrbovou a Alenu Benešovou. Poplave se o víkendu v portugalském Setúbalu. Děvčata v sobotu, kluci v neděli. Start je až v 16:00, u nás bude o hodinu více.