FIDES Brno

Od sezóny 2016/2017 už prý nejsme nejúspěšnější oddíl České republiky. Nevypravujeme se na závody autobusem a v oddíle nás je sotva šedesát a ne přes tři sta. Přesto jsme z dvanácti sad medailí získali ve všech čtyřech republikových mistrovstvích vždy po sedmi titulech.

Bilance 28 mistrovských titulů z jedné sezóny už asi nepůjde překonat. Letos jsme v Brně měli desátého února těch titulů „pouze“ pět. Přes všechno úsilí jsme právě byli na vlně mírného ústupu z pozic.
Pokračovat ve čtení „Krátká zpráva pro nedočkavce – jak dopadla Praha a po ní i Tallinn“

Z výletu do jarní Plzně se omluvily všechny naše dvojnásobné slavkovské medailisty. Jana a Vlaďka už mají výhru v kategorii jistou, ani Helenka tak nakonec netrhala partu. Z estonské sestavy se už třetí den po posledním závodě v Tallinu na Boleváku představili Michal, Magda, Radka, Václavka a já. Sestavu doplnila Helča na 750, Radek a Honza na kiláku, Martina si i napodruhé troufla na 250. Těžko budeme pátrat v historii a hledat závod, kde nás bylo do vody jen devět. Výprava ale byla větší, Dalík se staral o Helču a foťák. Psychickou podporu v podobě manžela Libora měla s sebou Martina. Libor sice promeškal registraci, ale plaval nakonec také na trati 250 metrů. Michal Moravec pak byl hlavním rozhodčím pohodového a jen komorně obsazeného závodu.
Pokračovat ve čtení „Náhradní Plzeň“

Do Prahy na prsařské mistrovství odjeli téměř všichni úspěšní plavci z brněnského mistrovství. Ve třech týdnech jsme jako obvykle mohli soutěžit o tři republikové tituly. Nejlíp to zvládly Vlaďka s Radkou, vyhrály všechny tři. Společně s Magdou a Radkem jsem zvládl při zisku prsařského titulu dohnat ztrátu z Brna a také to stačilo na duatlonové prvenství. Michal Slanina měl z Brna náskok a tak mu k duatlonovému prvenství stačilo z prsařské trati třetí místo. Překvapivá, ale zasloužená, je výhra Helenky.
Pokračovat ve čtení „Sedm duatlonových výher“

V týdnu onemocněla Katka, těsně před odjezdem se přidal Lubošek a bohužel i Petr Kunc. Ten by jistě získal medaili. To byly naše hlavní ztráty. Vydalo to zase na 18 plavců. Pokud bychom se o tento počet snažili uměle, nešlo by nám to tak dobře. Teď už ani nepotřebuju seznam plavců a také stravovací referent Radek už rozdává lístky na obědy zpaměti.

Pokračovat ve čtení „V prsařském způsobu na Podolí opět vítězíme“

Týden po Sázavě jsme si zajeli do Olomouce.  Ani krátká vzdálenost do dějiště ale u nás nezpůsobila žádnou zásadní mobilizaci. Našeho početnějšího a obvyklého soupeře jsme sice těsně zdolali, jinak jsou ale karty v oddílové soutěži dávno rozdané.

Voda měla jen 0,3°C a druhý den řeka dokonce zamrzla. Katka byla na pětikile třetí, svůj standard odvedl i Andrej. Všichni ostatní šli na 750 metrů, ač jsem to některým s ohledem na jejich příští program rozmlouval.

Pokračovat ve čtení „Zvládli jsme nejstudenější závod sezóny“